Stále se mě ptáš, proč, jakto, proč něco dělám,
na co jsem přitom myslel. Nepleť se do mých věcí!
Neustále chceš něco vědět. Slyším pořád jenom proč.
Neustále mi kladeš otázky. Nevšimneš si - zůstávám němý.
Nemluvím s Tebou, tak mě nenaslouchej.
Nedávej mi žádné otázky. Nech mě jednoduše na pokoji.

Jak Ti mám něco vysvětlit, když to sám nechápu?
Proč Ti mám něco ukazovat, když to ještě sám nevidím?
Co si myslím, co cítím, má pro mě dostatečný smysl.
Jsem, jaký jsem!

Nemám žádný cíl a žádný směr, ale svůj vlastní svět.
Dělám všechno, co mě napadne, a je mně zatraceně jedno,
jestli se ti to líbí.

Já vím, že se na to díváš jinak, ale já nejsem Ty.
Zmizni, táhni za provaz, nech mě konečně na pokoji.

Jak Ti mám něco vysvětlit, když to sám nechápu?
Proč Ti mám něco ukazovat, když to ještě sám nevidím?
Co si myslím, co cítím, má pro mě dostatečný smysl.
Jsem, jaký jsem!

I kdyby na Tvoje otázky existovala nějaká odpověď,
určitě by ses ji ode mě nikdy nedozvěděla.
Nemám žádné tajemství. Žiji jenom svůj vlastní život
a zbytek Ti nebude nikdy odhalen.

Stále se mě ptáš, proč, jakto, proč něco dělám,
na co jsem přitom myslel. Nepleť se do mých věcí!

Jak Ti mám něco vysvětlit, když to sám nechápu?
Proč Ti mám něco ukazovat, když to ještě sám nevidím?
Co si myslím, co cítím, má pro mě dostatečný smysl.
Nedlužím Ti žádné vysvětlení, neboť já jsem takový, jaký jsem!
Jaký jsem. Oh, jsem, jaký jsem!